👤Jakub Deml
Život ❤️
Byl klíčovou osobností české katolické moderny ⯀ Jeho dílo je prosyceno hlubokou religiozitou a láskou k rodné Moravě ⯀ Jeho poezie je charakteristická obrazností, lyrismem a spiritualitou ⯀ Věnoval se poezii, próze, esejistice a překladům ⯀ Jeho dílo zpracovává existenční otázky a zamyšlení nad smyslem života ⯀ Ovlivnilo generace čtenářů a dodnes inspiruje ⯀ Patří k nejvýraznějším osobnostem české literatury. ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Zapomenuté světlo ⯀ Moji přátelé ⯀ Hrad smrti
Současníci 👥
Karel Čapek (R.U.R., Válka s mloky), František Halas (Zpěvy pracovní, Torzo), Josef Hora (Písně do noci, Básně), Ivan Olbracht (Nikola Šuhaj loupežník, Tři řeky), Fráňa Šrámek (Podzimní melodie, Stříbrný věk)
📖 Zapomenuté světlo (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Zapomenuté světlo je epika, konkrétně román s lyrickými a reflexivními prvky, psaný prózou.
Téma a motiv 💡
Téma Zapomenutého světla se soustředí na konflikt mezi vírou a světskostí, ztrátu a nalezení duchovního smyslu v moderním světě, s hlavní myšlenkou, že i v době krize a zmatku je možné nalézt světlo víry a naděje; motivy zahrnují kněžství, lásku, smrt, samotu, pochybnosti o víře, venkovský život a proměnu tradičních hodnot, přičemž námětem je příběh faráře Holého, který prochází duchovní krizí, a jeho vztahu k venkovské komunitě a ženě jménem Jano.
Zařazení díla 🕑
Katolická moderna, kam Demlovo dílo spadá, charakterizuje jeho tvorbu v období mezi světovými válkami, ovlivněnou duchovním hledáním a sociálními otázkami doby.
Časoprostor 🕰️
Časoprostor v Zapomenutém světlo je zasazen do fiktivní moravské vesnice, pravděpodobně inspirované Tasovem, v době neurčité, avšak s dobovými prvky odkazujícími na období první republiky.
Kompozice 📝
Kompozice Zapomenutého světlo je nelineární s retrospektivními pasážemi a lyrickými odbočkami, formálně se člení na kapitoly, které se dále dělí na kratší, často číslované úseky, prokládané básněmi a modlitbami.
Charakteristika díla 📜
Zapomenuté světlo je epika, konkrétně román s lyrickými a reflexivními prvky, psaný prózou.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěč je v Zapomenutém světle neosobní, vševědoucí, s občasnými vstupy er-formy, využívající ich-formu v dopisech a vnitřních monolozích postav, a kombinuje tak různé vyprávěcí perspektivy.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Postavy v Zapomenutém světle zahrnují faráře Holého, kněze zápasícího s pochybnostmi o víře a zároveň hledajícího lásku a smysl života; Janu, ženu, která představuje symbol čistoty a víry a stává se pro faráře Holého zdrojem inspirace i pokušení; dále se v knize objevují různé postavy z venkovské komunity, jako je kostelník, hospodský, místní obyvatelé, kteří dotvářejí obraz tradičního venkovského života a reprezentují odlišné přístupy k víře a světu.
Jazyk a styl ✍️
Jazyk Zapomenutého světla je specifický, Deml využívá spisovnou češtinu, ale zároveň ji obohacuje prvky hovorového jazyka, archaismy, nářečími, biblickými citáty a poetickými obraty, prokládá ji přímou řečí, vnitřními monology postav a častými apostrofami, hojně využívá metafory, personifikace a symboly, čímž vytváří lyrickou a zároveň syrovou atmosféru.
Stručný obsah 🏷
Zapomenuté světlo vypráví příběh kněze Františka, který je po nuceném odchodu z fary v Třebíči přeložen do malé vesnické farnosti, kde se potýká s existenčními otázkami, ztrátou víry, osamělostí, ale i s láskou k ženě a snahou najít smysl života v nové situaci.
Podrobný obsah díla 🗒
Kniha začíná odchodem kněze Františka z Třebíče, kam byl přeložen po problémech s církevní hierarchií, a jeho příjezdem do malé, zapadlé vesnice, kde má sloužit jako farář; František se cítí ztracený a osamělý, zvyklý na městský ruch a intelektuální společnost, nyní se ocitá v tichu a mezi prostými lidmi, s nimiž si zpočátku těžko rozumí; ve vesnici se seznamuje s místními obyvateli, s jejich každodenními starostmi a radostmi, s jejich vírou a pověrčivostí; postupně si František nachází cestu k lidem, pomáhá jim a učí se od nich, zároveň se ale stále více potýká s vlastními pochybnostmi o víře a smyslu svého kněžského povolání; klíčovou postavou v jeho životě se stává Marie, mladá vdova, která v něm probouzí city, s nimiž se jako kněz nedokáže vyrovnat; jejich vztah je plný napětí, lásky, ale i viny a zoufalství; František se ocitá v konfliktu mezi svými kněžskými sliby a lidskými touhami, mezi duchovním a pozemským životem; jeho víra prochází krizí, zpochybňuje Boží existenci a smysl církevních dogmat; hledá útěchu v přírodě, v umění a v rozhovorech s Marií; postupně si uvědomuje, že láska a lidskost jsou stejně důležité jako víra, a že i v temnotě a zoufalství lze najít světlo a naději; kniha končí smířením Františka se sebou samým i se svým osudem, nachází smysl života v pomoci druhým a v lásce k bližnímu, i když to znamená vzdát se kněžství a přijmout pozemskou lásku; Zapomenuté světlo je příběhem o hledání víry, smyslu života a lásky v těžkých časech, o ztrátě a nalezení sebe sama, o lidské slabosti a síle, o temnotě a světle, které v nás dřímá.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.