Její pastorkyňa – rozbor díla (Gabriela Preissová)

👤Gabriela Preissová


Život ❤️

Byla průkopnicí ženského psaní v českém kontextu ⯀ Její dílo realisticky a psychologicky hloubávě zobrazovalo život moravských venkovanů ⯀ Zaměřovala se zejména na život a problémy venkovských žen ⯀ Její drama „Její pastorkyňa“ je vrcholem realistické české dramatické tvorby a dodnes se hraje ⯀ Přispěla k obohacení české literatury o autentický obraz venkovského života ⯀ Prohloubila pochopení venkovských tradic a zvyků ⯀ Byla významnou českou spisovatelkou, dramatičkou a překladatelkou ⯀

Více informací

 

Tvorba (příklady) ✒️

Její pastorkyňa ⯀ Gazdina roba ⯀ Prostá mravnost

 

Současníci 👥

Karel Čapek (Povětroň), Alois Jirásek (F.L.Věk), Božena Němcová (Babička), Jaroslav Vrchlický (Proti proudu)

 

📖 Její pastorkyňa (rozbor)


Základní charakteristika 📌

Její pastorkyňa patří k literárnímu druhu drama, žánrově se řadí k realistickému dramatu s prvky naturalismu a tragédie, a je napsána ve formě divadelní hry s dialogy a didaskáliemi.

 

Téma a motiv 💡

Téma Její pastorkyně je střet tradičního venkovského světa s moderními hodnotami, s hlavní myšlenkou kritizující pokrytectví a falešnou morálku patriarchální společnosti, která vede k tragickým důsledkům, s motivy jako je láska, žárlivost, mateřství, vina, oběť, sociální nespravedlnost a svádění a s námětem nešťastné lásky Jenůfy k Štefanovi, jejího obvinění z vraždy dítěte a následné sebevraždy.

 

Zařazení díla 🕑

Realismus s prvky naturalismu, kam Její pastorkyňa spadá, je literární směr typický pro období konce 19. století, v němž Gabriela Preissová tvořila.

 

Časoprostor 🕰️

Děj Její pastorkyně se odehrává na moravském Slovácku v prostředí venkovské usedlosti na konci 19. století.

 

Kompozice 📝

Její pastorkyňa má chronologickou kompozici s retrospektivními prvky, je rozdělena do tří jednání, která se dále dělí na scény.

 

Charakteristika díla 📜

Její pastorkyňa patří k literárnímu druhu drama, žánrově se řadí k realistickému dramatu s prvky naturalismu a tragédie, a je napsána ve formě divadelní hry s dialogy a didaskáliemi.

 

Vypravěč 🧙🏻‍♂️

V Její pastorkyni je použit er-forma vyprávění, kdy se děj odvíjí prostřednictvím dialogů a akcí postav, bez přímého autorského komentáře.

 

Hlavní postavy 🕵️‍♂️

V Její pastorkyni vystupují postavy jako Kostelnička Buryjovka, přísná a zásadová matka, která lpí na tradicích a snaží se ochránit rodinu před společenskou ostudou, Jenůfa, její pastorkyňa, milující, ale naivní dívka, která se stává obětí okolností, Laca Klemeň, žárlivý a impulzivní mládenec, zamilovaný do Jenůfy, Števa Buryja, lehkomyslný a nezodpovědný svůdce Jenůfy, otce jejího nemanželského dítěte, Stařenka Buryjovka, matka Kostelničky, představující starý řád a tradice, Rychtář, autorita obce, snažící se o spravedlnost, Rychtářka, jeho žena, představující ženskou solidaritu, a další vedlejší postavy, jako je Pasekář, jeho žena a Janova matka.

 

Jazyk a styl ✍️

Jazyk Její pastorkyni je realistický, využívající spisovnou češtinu s prvky moravského dialektu v dialozích postav, které dodávají textu autentičnost a zároveň dokreslují charakter postav; Preissová mistrně využívá přímou řeč k vykreslení dynamiky vztahů a konfliktů, a zároveň pracuje s metaforami a personifikacemi, které umocňují emoční hloubku dramatu, přičemž archaismy dokreslují dobovou atmosféru.

 

Stručný obsah 🏷

V Její pastorkyni sledujeme tragický příběh lásky a selhání v moravské vesnici, kde se Jenůfa, neprovdaná matka, stává obětí společenských konvencí a předsudků, když se její macecha, Kostelnička Buryjovka, v zoufalé snaze ochránit její pověst a zajistit jí sňatek s Lacinou, uchýlí k drastickému činu a utopí Jenůfino dítě.

 

Podrobný obsah díla 🗒

Jenůfa, svobodná matka, čelí odsouzení vesnické společnosti kvůli nemanželskému dítěti, plodu její lásky k Števovi, který se k otcovství nehlásí a upřednostňuje sňatek s bohatší Karolinou, a Jenůfina macecha, Kostelnička Buryjovka, uznávaná a vážená žena ve vesnici, se zoufale snaží zachránit Jenůfinu pověst a zajistit jí sňatek s Lacinou, který o Jenůfu usiluje, ale odmítá si vzít ženu s dítětem, a tak Kostelnička, v momentě zoufalství a v domnění, že koná pro Jenůfino dobro, se uchýlí k strašlivému činu a utopí Jenůfino dítě v ledové řece, čímž na sebe uvalí tíhu strašlivého tajemství, které ji pronásleduje a poznamenává její život; po zimě se Laca a Jenůfa berou, ale jejich štěstí je křehké a zatížené Kostelniččiným činem, a když na jaře roztaje led, tělo dítěte je nalezeno a odhalena je Kostelniččina vina, čímž se hroutí Jenůfin svět, ale i ve chvíli největšího zoufalství nachází v sobě sílu odpustit své maceše, která se obětuje, aby ji ochránila, a Jenůfa si uvědomuje, že i v temnotě lidského selhání může existovat láska a odpuštění, které vedou k vykoupení a naději na nový začátek, a i když ztratila dítě a prožila obrovské utrpení, nachází sílu v odpuštění a přijetí své tragické minulosti, zatímco Kostelnička čelí spravedlnosti a přijímá svůj trest s pokorou, uvědomujíc si tíhu svého činu a zároveň sílu lásky a odpuštění, které jí Jenůfa projevila, a tak se v závěru hry otevírá prostor pro naději na smíření a uzdravení, i když bolest a ztráta zůstanou navždy součástí jejich životů, poukazujíc na složitost lidské existence a sílu odpuštění a lásky v konfrontaci s tragickými událostmi a tíhou viny.

 

⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩ 

Rozbory Studijni-svet.cz   Materiály Rozbor-dila.cz

Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.