👤Erasmus Rotterdamský
Život ❤️
Byl klíčovým humanistou raného novověku ⯀ Jeho latinsky psané dílo zásadně ovlivnilo evropskou kulturu a myšlení ⯀ Kritizoval církev a klérus, čímž přispěl k náboženským reformám ⯀ Napsal mnoho knih, včetně slavné „Chvály bláznovství“ ⯀ Jeho překlad Nového zákona do řečtiny a latiny byl zásadní pro biblická studia ⯀ Zasazoval se o vzdělání, vnímavost a toleranci ⯀ Jeho dílo je dodnes důležité pro studium renesance a reformace ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Chvála bláznivosti ⯀ Rozhovory ⯀ O výchově křesťanského vladaře
Současníci 👥
Martin Luther (O Devíti pětce tezí), Thomas More (Utopia), John Colet (Dějiny učení), William Tyndale (Nový zákon)
📖 Chvála bláznivosti (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Chvála bláznivosti je didakticko-satirický spis, patřící k literárnímu druhu próza a žánrově se řadí k satirám, dialogům a esejím, s výrazovou formou psanou prózou.
Téma a motiv 💡
Hlavním tématem Chvály bláznivosti je kritika tehdejší společnosti, od církve a panovníků až po prostý lid, s hlavní myšlenkou poukázat na lidskou hloupost a bláhovost jako nedílnou součást lidské existence, motivy zahrnují kritiku náboženské pokrytectví, pošetilosti panovníků, marnivosti učenců, válečných konfliktů a obecně lidské slabosti, přičemž námětem je fiktivní řeč bohyně Bláznivosti, která sama sebe chválí a ukazuje, jak moc je důležitá v lidském životě.
Zařazení díla 🕑
Chvála bláznivosti se řadí k renesančnímu humanismu, období, ve kterém Erasmus Rotterdamský tvořil.
Časoprostor 🕰️
Časoprostor v Chvále bláznivosti není explicitně určen, odehrává se v jakémsi nadčasovém a univerzálním prostoru, kde Bláznivost pronáší svou řeč k shromážděnému publiku, což umožňuje dílu oslovit čtenáře napříč časem a kulturami.
Kompozice 📝
Kompozice Chvály bláznivosti je postavena na monologu bohyně Bláznivosti, který tvoří jádro textu, přičemž formálně se text člení do kapitol a podkapitol, které se věnují různým aspektům bláznivosti a jejím projevům v lidské společnosti.
Charakteristika díla 📜
Chvála bláznivosti je didakticko-satirický spis, patřící k literárnímu druhu próza a žánrově se řadí k satirám, dialogům a esejím, s výrazovou formou psanou prózou.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěčem Chvály bláznivosti je zosobněná Bláznivost, která vystupuje jako ich-forma a používá er-formu pro oslovení publika, kombinuje prvky přímé řeči s úvahami a komentáři, čímž vytváří dialogický a interaktivní charakter textu.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Postavy v Chvále bláznivosti jsou spíše typy než individualizované charaktery, reprezentované Bláznivostí, personifikací hlouposti a pošetilosti, která je zároveň vypravěčkou a hlavní protagonistkou, sebevědomě a s humorem chválící svou vlastní důležitost a vliv na lidský život, dále se objevují různé skupiny lidí, jako jsou duchovní, panovníci, učenci, vojáci a prostý lid, kteří jsou kritizováni za své nešvary, bláhovost a pokrytectví, Bláznivost je vykreslena jako mocná síla, která ovlivňuje všechny aspekty lidského života, ačkoli je prezentována s humorem a nadsázkou, její kritika společnosti je ostrá a nemilosrdná.
Jazyk a styl ✍️
Jazyk Chvály bláznivosti je spisovný, s prvky rétorické propracovanosti, využívající ironii, sarkasmus, paradoxy, přímou řeč v podobě Bláznivosti oslovující publikum, metafory a alegorie k zesměšnění lidských slabostí a pokrytectví, přičemž se nevyhýbá ani archaismům a latinským citátům, které dodávají textu patřičnou vážnost a zároveň slouží jako další prostředek k ironickému odstupu od kritizovaných jevů.
Stručný obsah 🏷
V Chvále bláznivosti se Bláznivost sama ujímá slova a v dlouhém monologu chválí sebe a svou všudypřítomnost v lidském životě, přičemž ukazuje, jak bláznovství, pošetilost a sebeklam ovlivňují všechny vrstvy společnosti, od obyčejných lidí po učence, teology a panovníky.
Podrobný obsah díla 🗒
Bláznivost, oděná v šat blázna, pronáší satiru na lidskou pošetilost, začínaje sebechválou, kde zdůrazňuje svou nezbytnost pro štěstí a spokojenost, a pokračuje výčtem oblastí, ve kterých bláznovství hraje klíčovou roli, počínaje manželstvím a rodinou, kde oslepuje zamilované a rodiče k chybám svých dětí, přes přátelství, založené na vzájemném lichocení a přetvářce, až po politiku a vládu, kde blázni a lichotníci mají větší vliv než moudří a čestní, přičemž se zaměřuje i na akademickou sféru, kde zesměšňuje učené mudrce a teology, kteří se utápějí v sterilních disputacích a dogmatech, a kritizuje jejich odtrženost od reality a lpění na formálních pravidlech, namísto skutečného poznání a moudrosti, a poukazuje na to, jak náboženské fanatiky zaslepuje jejich víra a vede je k absurdním činům, a neopomíjí ani umělce, spisovatele a filozofy, které obviňuje z marnivosti a honby za slávou, a v závěru svého monologu Bláznivost dochází k závěru, že křesťanská bláznivost, založená na víře a pokoře, je paradoxně nejvyšší formou moudrosti, protože umožňuje člověku nalézt pravé štěstí a smíření s Bohem, a tím staví do kontrastu pošetilost světa s moudrostí, která se zdá být bláznovstvím, a ironicky tak naznačuje, že pravé poznání a štěstí se nachází mimo rámec racionálního myšlení a konvenčních hodnot společnosti.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.