👤 Luis de Góngora y Argote
Byl španělský barokní básník a jeden z nejvýraznějších tvůrců zlatého věku.
- Období či směr: Patří k baroku a ke směru označovanému jako kulteranismus.
- Témata a styl: Jeho poezie je složitá, obrazná, učená a plná neobvyklých metafor.
- Význam: Je klíčový pro pochopení španělského baroka a napětí mezi krásou a složitostí jazyka.
- Hlavní díla (tvorba): Proslul básněmi Samoty a Bajka o Polyfémovi a Galatei.
➥ Více informací o autorovi Luis de Góngora y Argote na Rozbor-dila.cz
📚 Literárně-historický kontext
Španělské baroko a zlatý věk; hlavní představitel kulteranismu, učené a obrazné poezie.
👥 Související spisovatelé: Francisco de Quevedo, Lope de Vega, Pedro Calderón de la Barca, Miguel de Cervantes, Sor Juana Inés de la Cruz
📖 Báj o Pyramovi a Thisbé (Fábula de Píramo y Tisbe)
📌 Literární druh, žánr a zařazení:
Báj o Pyramovi a Thisbé je lyrická báseň vázaným veršem, která se v rámci literárního žánru zařazuje mezi elegii a mýtus, vyjadřující se prostřednictvím složitého a ornamentálního jazyka, plného metafor, epitet a aluzí.
🧭 Literární směr:
Luis de Góngora y Argote tvořil v období španělského baroka, jehož literární směr, zvaný kulteranismus neboli gongorismus, se vyznačuje především snahou o uměleckou dokonalost, vybraný jazyk, složité syntaxové konstrukce a obohacování slovní zásoby o neologismy a archaismy, přičemž jeho tvorba je esencí tohoto složitého a intelektuálního literárního proudu.
💭 Téma:
Námětem tohoto literárního útvaru je tragický milostný příběh mladých milenců Pyrama a Thisbé, kteří pocházejí z konkurenčních a znepřátelených babylonských rodin, kde jejich láska musí být tajná a jsou nuceni komunikovat skrze puklinu ve společné zdi, což je klíčovým motivem a symbolem jejich oddělení a touhy po spojení, avšak hlavní myšlenkou je zdůraznění ničivé síly osudu, předsudků společnosti a tragické náhody, která vede k jejich nešťastnému konci, kdy se oba mylně domnívají, že jejich milovaná je mrtvá, a dobrovolně se uchylují ke smrti, aby se mohli spojit alespoň v posmrtném životě, což zároveň poukazuje na sílu prvního a čistého citu, jež překonává veškeré překážky, byť tragicky, a reflektuje nadčasové téma nešťastné lásky a lidské osudovosti.
🕰️ Časoprostor:
Časoprostor děje se odehrává ve starověkém Babylonu, městě plném velkolepých staveb a silných tradic, kde se tento tragický příběh odehrává v neurčité, mýtické minulosti, zasazené do prostředí domů obou rodin a rozlehlých, osamělých míst mimo město, jako je například pole či les, kde dochází k vrcholným dramatickým událostem, přičemž celý příběh je prostoupen atmosférou antického světa a jeho mytických reálií.
🧩 Kompozice:
Kompozice tohoto literárního útvaru je lineární s prvky retrospektivy a paralelního vyprávění, které sleduje osudy obou milenců odděleně až do jejich osudového setkání u morušovníku pod hradbami města, přičemž celek je členěn na menší, tematické celky, které postupně budují napětí a gradaci tragického děje, s důrazem na popis emocí a vnitřních stavů postav, a je zakončen truchlivou elegickou reflexí nad jejich smrtí a nad tím, jak se z jejich krve zrodila tmavá barva moruší, což dodává příběhu mýtický rozměr.
🗣️ Vypravěč:
Vypravěčem v tomto literárním útvaru je vševědoucí, er-forma vyprávěcí, která se plně vciťuje do emocí a myšlenek postav, ačkoli se sám neúčastní děje, a jeho vyprávěcí forma je velmi poetická, s bohatým obrazným jazykem a občasnými, mírně ironickými komentáři či reflexemi, které obohacují celkový dojem a dávají nahlédnout do autorova pohledu na lidské osudy a lásku, přičemž jeho vyprávění je subjektivní, ale objektivní ve svém podání faktů a emocionálního dopadu.
🧍 Postavy:
Hlavními postavami jsou Pyramus, krásný a vášnivý mladík z vážené babylonské rodiny, který miluje Thisbé celým svým srdcem a jehož odvaha a zoufalství jej dovedou k tragickému rozhodnutí, a Thisbé, půvabná a něžná dívka ze sousedního domu, která sdílí s Pyramem hlubokou a zakázanou lásku, jež je pro ni vším a pro kterou je ochotna podstoupit vše, včetně útěku a smrti, a k sekundárním postavám patří rodiče obou milenců, kteří symbolizují společenské předsudky a rodinné spory, jež brání jejich sňatku, ačkoli nejsou hlouběji charakterizováni, ale jejich nepřítomnost a odmítavý postoj tvoří hlavní překážku lásky a nenarozený potomek, který je symbolem jejich nenaplněného štěstí, a také postava tygra a lvice, kteří hrají klíčovou roli v tragickém nedorozumění, ale jejich role je spíše symbolická a vnější než charakterová.
📄 Obsah:
Tragický osud mladých milenců Pyramy a Thisbé, kteří kvůli nesouhlasu svých rodičů a zdánlivému tragickému nedorozumění, vedoucímu k domnělé smrti milované osoby, spáchají sebevraždu, jež následně způsobí smrt obou.
✍️ Jazyk:
Písemná forma je psána v bohatém a archaickém jazyce, plném složitých souvětí, neologismů, archaismů, metafor, hyperbol, antitezí, anafor, epizeuxí a aliterací, které vytvářejí úchvatný, byť náročný umělecký projev, jenž se navíc vyznačuje opulentním užitím rétorických figur a stylistických ozdob, které slouží k umocnění emocionálního dopadu vyprávění a odhalení vnitřních stavů postav prostřednictvím metaforických popisů jejich citů a osudu, včetně opulentního obrazného jazyka, který často odkazuje na antické mýty a přírodní jevy pro zdůraznění univerzálnosti a monumentálnosti předkládaného příběhu o lásce a smrti, přičemž se autor neštítí užívat ani poměrně extravagantní stylistické prostředky, aby dosáhl maximálního estetického účinku a zanechal v čtenáři nezapomenutelný dojem, a to vše v rámci barokní estetiky, která se vyznačuje teatrálností, emocionalitou a virtuozitou zpracování látky.
📚 Děj:
Příběh se odehrává v Babyloně, kde žili dva mladí lidé, Pyramus a Thisbe, potomci vážených a bohatých rodin, kteří se do sebe bezhlavě zamilovali, avšak jejich rodiče, znepřátelení a nesmiřitelní, jim v jejich lásce tvrdě bránili a odmítali jim dovolit jakékoli sňatky, což vedlo k zoufalství milenců, kteří si vymysleli tajný plán, jak se alespoň na okamžik setkat a promluvit si o svém nešťastném osudu, a dohodli se na schůzce u starého morušovníku nedaleko hradeb města, pod rouškou noci, kdy nikdo nebude bdít a jejich tajemství zůstane skryto před zraky všech; Thisbe dorazila na dohodnuté místo dříve, avšak cestou ji v temnotě přepadl obrovský lev s krví z nedávné kořisti na tlamě, což ji vyděsilo k smrti a ona v panice uprchla a vší silou se snažila zachránit si život, přičemž ztratila přehozený šátek, který jí spadl na zem a lev ho pak s divokým řevem, plný pachuti krve, vzal do své tlamy a odnesl si ho do své jeskyně, kde si na něm olizoval pysky, zatímco Pyramus dorazil na místo schůzky o něco později a spatřil stopy lva a krví potřísněný šátek Thisbé, načež v naprosté hrůze a přesvědčen o tom, že jeho milovaná byla tvorem roztrhána a zabita, propadl zoufalství a ve svém zármutku, neschopen unést tíhu ztráty, se rozhodl vzít si vlastní život a mečem, který nesl, si probodl hrudník, přičemž jeho krev vystříkla na zem a zabarvila bílé bobule moruše na červeno, a když se Thisbe, po úniku před lvem a uklidnění strachu, vrátila na dohodnuté místo, aby tam vyhlížela Pyramuse, spatřila svého milovaného ležet mrtvého pod morušovníkem, obklopeného svou vlastní krví, a zjišťujíc, co se stalo a jaká strašlivá tragédie se odehrála, pocítila nesmírný žal a bolest, a rozhodla se, že nebude žít bez něj, a proto vzala jeho krvavý meč a s ním si probodla srdce, přičemž její krev se smísila s krví Pyramusovou a opět se zbarvily bobule moruše do tmavě rudé barvy, která od té doby připomíná tuto tragickou lásku a smrt dvou mladých milenců, jejichž osud tak krutě zpečetil nenávist jejich rodičů a zdánlivé nešťastné náhody, které však v konečném důsledku vedly k jejich věčnému spojení v smrti a k moruše, jejíž plody dodnes vyprávějí příběh jejich nešťastné, ale hluboké lásky a nevyhnutelného konce.
🔗 Doporučené zdroje s rozbory:
