👤 Max Jacob
Francouzský básník, prozaik a malíř.
- Období či směr: Patří k francouzské avantgardě a okruhu kubismu.
- Témata a styl: Jeho tvorba pracuje s groteskou, snem, spiritualitou a hravou obrazností.
- Význam: Je důležitý jako originální hlas pařížské avantgardy počátku 20. století.
- Hlavní díla (tvorba): Známá je sbírka Kalich z kostek.
➥ Více informací o autorovi Max Jacob na Rozbor-dila.cz
📚 Literárně-historický kontext
Francouzský básník a malíř 20. století; spojený s avantgardou, kubismem, surrealismem a židovskou mystikou.
👥 Související spisovatelé: Guillaume Apollinaire, Pablo Picasso, Jean Cocteau, André Breton, Blaise Cendrars
📖 Obrana Tartuffova
📌 Literární druh, žánr a zařazení:
Jedná se o literární útvar epický, konkrétně dramatický žánr tragikomedie, který je zapsán ve formě dialogu a scénických poznámek.
🧭 Literární směr:
Max Jacob se řadí k modernistickému literárnímu směru, přičemž jeho tvůrčí období spadá do první poloviny dvacátého století.
💭 Téma:
Hlavním tématem je zobrazení nebezpečí fanatické víry a jejího zhoubného vlivu na lidské vztahy a společnost, kde hlavní myšlenka spočívá v ostré kritice pokrytectví, pověrčivosti a zneužívání náboženství k osobnímu prospěchu, s motivy klamu, manipulace, ztráty soudnosti a morálního úpadku, a námětem je příběh svatého muže, který zneužívá důvěřivosti bohaté rodiny k vlastnímu obohacení a destabilizaci jejích členů.
🕰️ Časoprostor:
Časoprostor se odehrává v prostředí francouzského měšťanského domu, bližší specifikace místa a konkrétního historického období není zásadní, avšak atmosféra naznačuje dobu, kdy náboženská víra a její interpretace měly značný vliv na sociální postavení a rozhodování jednotlivců.
🧩 Kompozice:
Kompozice Obrany Tartuffova je charakterizována jako dramatická, rozdělena do pěti jednání, přičemž každé jednání představuje další stupňování konfliktu a rozkrývání pravé povahy hlavního protagonisty, a formální členění se soustředí na dynamický dialog a postupné odhalování intrik prostřednictvím akcí a reakcí postav.
🗣️ Vypravěč:
Vypravěčem v tomto případě není tradiční vypravěč, neboť se jedná o dramatické dílo určené k předvedení na jevišti, ale sdělení je zprostředkováno skrze jednání a dialogy postav, kde vyprávěcí forma je plně v rukou herců a režie, přičemž divák si skrze pozorování a poslouchání sám utváří obraz o ději a motivech.
🧍 Postavy:
V díle vystupuje celá řada postav, z nichž nejvýznamnější je „Tartuffe“, pokrytecký světec, který předstírá zbožnost a využívá ji k manipulaci s ostatními, aby získal jejich majetek a moc; „Orgon“, hlava rodiny, otec a manžel, který je zaslepen Tartuffovou falešnou svatostí a zcela jí propadne, čímž ztratí úsudek a postrádá schopnost rozpoznat pravdu; „Elmíra“, Orgonova druhá manželka, která je inteligentní, silná a schopná odhalit Tartuffovu lest, a snaží se ochránit svou rodinu před jeho vlivem; „Damis“, Orgonův syn z prvního manželství, který je horkokrevný, impulsivní a snadno se nechá vyprovokovat, odmítá tolerovat Tartuffovo pokrytectví a snaží se ho konfrontovat, ale jeho horlivost mu obvykle škodí; „Mariana“, Orgonova dcera a Damisova sestra, která je mladá, zamilovaná do Valéra a je obětí otcových rozhodnutí, jež jí mají provdat za Tartuffa, což ji činí pasivní a trpící; „Valér“, Marianin milý, který je upřímný, vášnivý a snaží se zoufale pomoci své milované a odhalit Tartuffovu lest, i když se sám ocitá v nebezpečí; „Paní Pernelle“, Orgonova matka, která je starší, pověrčivá a oddaná Tartuffovi, odmítá vidět jeho pravou tvář a zpochybňuje úsudek ostatních členů rodiny, a „Klaunt“, Orgonův bratr, který je rozvážný, racionální a snaží se přesvědčit Orgona o Tartuffově podvodnosti, ale jeho snahy jsou často marné kvůli Orgonově zaslepenosti.
📄 Obsah:
Obrana Tartuffova je satirické dramatické dílo, které podrobne rozebírá a odhaluje pokrytectví a manipulativní povahu falešně zbožného muže jménem Tartuffe, který se vnutí do rodiny bohatého měšťana Orgonův, získává si jeho důvěru a postupně pohlcuje majetek a snaží se převzít kontrolu nad celou domácností, včetně úmyslu oženit se s Orgonovou dcerou a svedením jeho ženy, přičemž jeho skutečné zlé úmysly odhalují ostatní postavy až po dramatickém vyvrcholení, kdy je jeho podvod konečně odhalen a potrestán.
✍️ Jazyk:
Toto drama je psáno v jazyce, který je primárně spisovný francouzský, s využitím bohaté škály jazykových prostředků, včetně živé a autentické přímé řeči, která odráží charakter a společenské postavení jednotlivých postav, autor hojně využívá satirické ironie, hyperboly k zesměšnění Tartuffovy fanatické zbožnosti a pokrytectví, dále se objevují přirovnání, která zdůrazňují kontrast mezi Tartuffovou fasádou a jeho skutečnou povahou, a také personifikace, které oživují abstraktní pojmy jako je pokrytectví nebo zbožnost, aby je autor mohl kriticky zobrazit, přičemž se vyhýbá archaismům a spíše akcentuje současnou mluvu své doby, aby oslovil široké publikum a zesílil komický a kritický účinek hry.
📚 Děj:
Děj hry Obrana Tartuffova se soustředí na postavu jménem Tartuffe, který se lstí a falešnou zbožností vplíží do domu Orgonův, bohatého, ale naivního a snadno ovlivnitelného měšťana, a postupně si získává jeho naprostou důvěru a přízeň, Orgon je zcela zaslepen Tartuffovou předstíranou svatostí a zbožností, vidí v něm svého duchovního vůdce a vzor, a proto mu bezvýhradně věří ve všem, co říká a dělá, a dokonce mu svěří velkou část svého majetku a rozhoduje se ho oženit se svou dcerou Marií, což vyvolává odpor a zděšení u ostatních členů rodiny, včetně Orgonovy ženy Elmíry, jeho syna Damise, jeho dcery Marie a jeho věrného sluhy Flipota, kteří vidí v Tartuffovi podvodníka a morálního zkažence, ale jejich snahy přesvědčit Orgona o pravé povaze Tartuffa narážejí na jeho tvrdohlavost a slepou víru, Tartuffe mezitím ve svém pokrytectví neváhá usilovat o svádění Elmíry a dokonce i o majetek a postavení celé rodiny, přičemž se projevuje jako nebezpečný manipulátor a oportunista, který se snaží využít Orgonovy dobrotivosti a rodinných vazeb pro svůj vlastní prospěch, Elmíra, aby dokázala manželovi pravou povahu Tartuffa, se rozhodne ho lstí odhalit a předstírá, že mu je ochotná podlehnout, a při tajném rozhovoru Tartuffe odhalí svou skutečnou, nemravnou povahu, což Elmíra okamžitě sdělí Orgonovi, ale ani toto přímé důkazní svědectví nezlomí Orgonovu zaslepenost, a proto se situace dále vyhrocuje, až do chvíle, kdy Tartuffe, nabádán Orgonem k podepsání falešných dokumentů, je nakonec odhalen nejen rodinou, ale i prostřednictvím nečekaného zásahu vyšší moci, která přichází ve formě Královského velitele, který osvobodí Orgona od Tartuffova podvodu a dopadne jej, čímž je rodina zachráněna před úplným zničením a Orgonův majetek i čest jsou obnoveny, a na konci hry se ukáže, že Tartuffe není jen obyčejný podvodník, ale také zločinec, který se skrývá před zákonem, a celé toto divadelní zpracování slouží jako ostrá kritika pokrytectví, fanatismu a nedostatku rozlišovací schopnosti, která může vést k vážným společenským problémům a zkáze jednotlivců i celých rodin.
🔗 Doporučené zdroje s rozbory:
