1984 – rozbor knihy (2)

 

   Kniha: 1984

   Spisovatel(ka): George Orwell

   Přidal(a): Kiššová Amálie

 

Kiššová Amálie

Ukázka:

Winston zůstal obrácen zády k obrazovce. To bylo bezpečnější; ačkoli, jak dobře věděl, i záda mohou ledacos prozradit. Kilometr odtud se tyčila nad špinavou krajinou vysoká bílá budova Ministerstva pravdy, jeho pracoviště. Toto je Londýn, pomyslel si s jistou nechutí, hlavní město Územní oblasti jedna, třetí nejlidnatější provincie Oceánie. Snažil se vydolovat nějakou vzpomínku z dětství, která by mu řekla, zda Londýn býval vždycky takový.

(***)

Ale nemělo to smysl, nemohl si vzpomenout: z dětství mu v paměti nezůstalo nic než pár jasně osvětlených obrázků, které neměly žádné pozadí a byly většinou nesrozumitelné. Ministerstvo pravdy, v newspeaku Pramini (Newspeak byl úředním jazykem Oceánie. O její struktuře a etymologii viz Dodatek.), se děsivě lišilo od všech ostatních objektů v dohledu. Byla to obrovská stavba tvaru pyramidy ze zářivě bílého betonu, která se terasovitě vypínala do výšky 300 metrů. Z místa, kde stál Winston, se dala na bílém průčelí přečíst ozdobným písmem vyvedená tři hesla Strany:

 

VÁLKA JE MÍR

SVOBODA JE OTROCTVÍ

NEVĚDOMOST JE SÍLA

 

(***)

Byla to kniha bez názvu. Lidé o ní hovořili – pokud o ní vůbec hovořili – prostě jako o knize. Ale člověk se o takových věcech dovídal jen z nejasných pověstí. Řádný člen Strany se o Bratrstvu či o knize nezmínil, pokud se tomu šlo vyhnout. Ve druhé minutě přešla nenávist v záchvat zuřivosti. Lidé vyskakovali z míst, křičeli z plných plic a snažili se umlčet dráždivý mečivý hlas znějící z obrazovky.

(***)

Znovu pohlédl na stránku v sešitě. Zjistil, že zatímco seděl a bezmocně dumal, automaticky psal dál. A nebylo to už to křečovité neohrabané písmo jako předtím. Pero rozkošnicky klouzalo po hladkém papíře a psalo úhlednými velkými písmeny: PRYČ S VELKÝM BRATREM! (5x)

 

  • Literární druh, žánr, kompozice (typ + zasazení výňatku do kontextu díla), téma, časoprostor

Dílo 1984 je epický antiutopický román (zároveň společenský a politický) odehrávající se v roce 1984 (konkrétně děj začíná dne 4. dubna) v Londýně (v hlavním městě Oceánie, další části světa byly Eurasie a Eastasie). Hlavním tématem je totalitní režim, falešnost, snadná ovladatelnost lidí a moc nad nimi ze strany vlády (Velký Bratr), technologický rozmach jako nástroj pro kontrolu jejich života, nemožnost jakékoliv individuality a mimo jiné i marná snaha o vzbouření se proti režimu. Kompozice – chronologická s retrospektivními prvky – děj je uveden v současnosti a poté se vrací zpět do minulosti v podobě vzpomínek či při předělávání dokumentů z dřívější doby apod. Dílo má tři části a každá má několik kapitol. Ukázka je hned ze začátku díla, kde je popsán charakter díla – respektive hlavní podstaty a nástroje, kterými vládnoucí vrstva ovládala lidi. Principy v díle jsou například Ministerstva s naprosto opačnou funkcí, nový velmi jednoduchý jazyk, doublethink (lidí věří dvou naprosto protichůdným informacím), vaporizace (vymazání člověka ze světa), ideopolicie trestající ideozločiny, 3 irelevantní hesla apod. -> Angsoc -> po válce v 50. letech

 

  • Charakteristika vypravěče / lyrického mluvčího + postav

Vypravěč: er-forma; je vševědoucí (zná myšlenky postav); mluví spisovně, někdy hovorová slova (žvanil), tím se personalizuje do postav; bohatá slovní zásoba; je mu věnováno více prostoru než postavám na popis okolí, děje; vypravěč je spolehlivý

Winston Smith: hlavní postava; člen Vnější strany, pracuje na Ministerstvu pravdy, sám mění minulost, ale snaží se vzpomenout si (podezíravý), jaké to bylo dříve a nenechat se obelhat, nevěří v ideologii Angsocu, chtěl by bojovat proti režimu (nechce být součástí davu), prvním symbolickým krokem je zakoupení deníku, touží po místě, kde by nebyl sledován (viz. Ukázka), touží po spojenci (později chodí s Julií, zdánlivý přítel O´Brien), bohužel je zatčen ideopolicií a trestán (psychicky i fyzicky) až se podvolí režimu, v závěru vaporizován

Julie: stane se Winstonovou přítelkyní, také je proti režimu, mladá, pracuje na Oddělení literatury a vyrábí romány (režimem schválené), Winstona miluje, ale zradí ho, přetvařuje se, chytrá, nebojácná

O´Brien: zpočátku přítel Winstona, člen Vnitřní strany, zdánlivě důvěryhodný, ale intrikář a zradí Winstona, v závěru ho i mučí

Velký Bratr, Goldstein apod.: vymyšlené fiktivní postavy, slouží jako nástroj k ovládání, všemocný VB, neví se, zda existují, němění svá rozhodnutí apod.

 

  • Jazyková charakteristika + analýza básnických prostředků

Vypraveč mluví spisovně a v er-formě, občas se personalizuje do postavy (až to vypadá, že to vypráví sám Winston – vnitřní monology), slova newspeaku (nově vytvořená – Angsoc, ideopolicie apod. – mix AJ a ČJ) a v přímé řeči jsou i hovorová slova, má bohatý slovník, citově zabarvená slova (svinstvo, žvanil), zdrobněliny (balíček), je mu věnováno mnoho prostoru, což slouží pro popis děje, prostoru, pocitů a okolností, nebo dalších důležitých informací – pro lepší vtažení čtenáře do děje, často se objevují dlouhá souvětí, hojně používá básnických prostředků – personifikace (tmavé oči hleděly upřeně do Winstonových – oči plakátu, metafory – Byla to policejní hlídka, co strká lidem nos do oken)

 

  • Literární směr / období / tendence (+ znaky v textu)

1984 Orwell napsal v roce 1948, ale kniha byla vydána až v o rok později. Obecně se řadí do sci-fi literatury 20. Století a tendence zobrazování totalitarismu. Orwell i po válce přemýšlel (a předpověděl) nad možným vývojem… Předpokládal, že výhra ve válce neznamená konec. Dílo bylo lidmi kladně hodnoceno. Dílo vznikalo v době po druhé světové válce, dále byla i studená válka mezi USA a SSSR a nastolily se režimy totalitní (fašismus a komunismus). Eric Arthur Blair (vlastním jménem) žil jako malý v chudých poměrech. Narodil se v Indii (1903) a poté rodina bydlela v Anglii, ale žil například i na Barmě (Barmské dny). Bojoval ve španělské občanské válce (Hold Katalánsku). Sám autor za svého života odsoudil fašismus. Zažil si i tulácký způsob života… To vše ho vedlo k velmi negativnímu názoru na tyto režimy a byl demokraticky levicově orientován. Dalším vlivem využitým v tomto díle byl i rozvoj techniky. Všechny tyto události v jeho životě se promítly do jeho literární tvorby. Další díla – Farma zvířat – proti komunismu. Zemřel na tuberkulózu roku 1950. Román psal už jako nemocný. Tento román slouží jako varování, je obecně platný pro mnoho režimů a to i do budoucna. Byl až neuvěřitelně přesný. V SSSR bylo dílo zakázáno. V Československu bylo také zakázáno a šířilo se v samizdatech. Na toto dílo vznikly i filmové adaptace nebo reality show podle vzoru „Big Brother“. V dnešní době je považován za jednoho z nejlepších anglických esejistů a spisovatelů.


Podobné rozbory děl: